Někdy v 50. letech minulého století surfaři v Kalifornii přišli na nápad, jak surfovat i po ulicích. Nikdo neví, kdo jako první přidělal k dřevěnému prkýnku kolečka z bruslí, každopádně se tak zrodil nový sport a nový druh zábavy. Určitě si umíte představit, jak se na takovém podomácku vyrobeném skateboardu jezdilo a hlavně padalo. Naštěstí, jak už to v Americe chodí, se brzy našli podnikatelé, kteří začali vyrábět pořádné desky z vrstveného dřeva.
V roce 1963 byl skateboarding natolik populární, že společnosti Jack's, Hobie a Makaha začali pořádat soutěže. Tehdejší skateboarding však vypadal naprosto jinak, než jak ho známe dnes. Byl to většinou slalom z kopce nebo freestyle připomínající spíše krasobruslení nebo balet.
Krátce nato popularita skateboardu prudce klesla. Vypadalo to, jakoby to byl jen chvilkový módní výstřelek, který neměl dlouhého trvání. Výrobci desek zkrachovali a pár nejzarytějších příznivců této zábavy si muselo desky vyrábět opět doma. Velmi populární tehdy byla keramická kolečka. To bylo velmi nebezpečné, protože prkno pak bylo moc rychlé a jen těžko se dalo ovládat. Až v roce 1972 pan Frank Maceworthy vynalezl uretanová kolečka, která se už hodně podobala těm dnešním. Díky jeho vynálezu se skateboard opět probudil k životu. Znovu se začaly konat soutěže a přehlídky a skateboard dostával již svoji současnou podobu.Z pouliční zábavy se stal opravdový a vzrušující sport. Idolem teenagerů se stali členové týmu Z-boys, kteří ukázali světu, jak by měl opravdový skateboarding vypadat. Nejznámějšími členy Z-boys týmu byli Tony Alva, Jay Adams a Stacy Peralta. V minulém roce byl o nich natočen film podle skutečných událostí. Jmenuje se Legendy z Dogtownu a žádný skejťák by si ho určitě neměl nechat ujít.